rozchod

6. března 2007 v 20:53 | já |  poezie
Jen další z otazníků,
které rodí se v tvé hlavě.
Přemýšlíš o zániku,
vždyť šlo by to hravě.
O útěku z nekonečný samoty,
O naději ve splnění snů.
O hvězdičce uprostřed samoty,
O zkrácení svých dnů.
Chceš se znovu topit v těch modrých očích,
chceš znovu cítit teplé doteky.
Tvé srdce řve, a ty mlčíš...
vzpomínáš na společné útěky.
Teď jdeš sama prázdnou ulicí,
nasloucháš šepotu stromů.
Zůstáváš stále mlčící,
v myšlenkách varcíš se k němu.
Křičíš do tmy,
po rukou stéká ti krev.
Krátíš své dny,
bereš si dech.
Vyčítáš..sobě i jemu,
pláčeš...však marně
chceš znovvu k němu,
umíráš ve tmě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °TorturedTesticles° °TorturedTesticles° | Web | 3. dubna 2008 v 9:07 | Reagovat

umieranie zaziva? ako doverne zname

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama